Velký test montessori houpačky

JAK TO CELÉ ZAČALO?

Chvilku před tím, než naše druhá dcera oslavila první narozeniny, jsem jí na jednom FB Montessori bazaru objednala “Montessori” houpačku velikosti XXL od manželů, kteří si její výrobou přivydělávají. Z jejího dodání jsme byli doma všichni tak nadšení, že jsem na zmíněný bazárek napsala recenzi. Pro účely dalšího srovnání tedy budu této houpačce v dalším textu říkat “XXLko”.

Můj příspěvek měl obrovský ohlas a kromě spousty rodičů, kteří se ptali na další a další podrobnosti ohledně mých zkušeností s objednávkou i houpačky samotné, se pod příspěvkem ozvalo i pár jiných dodavatelů stejného zboží a mezi nimi i pan Vašek z Montehra.cz, se kterým jsme se dohodli, že coby nezaujatý pozorovatel zkusím(e) otestovat také houpačku, kterou vyrábí jejich dílna a porovnat ji s tou, kterou už máme doma. Tady jsou naše prozatímní poznatky:

ZPŮSOB KOMUNIKACE

Všechno to samozřejmě začíná objednávkou. U první firmy, od které jsem koupila houpačku naší dceři k narozeninám jsem strávila spoustu času na mesengeru, kde mi paní s různými časovými odstupy, ale podrobně, odpovídala na spousty dotazů, které jsem kolem rozhodování před koupí houpačky měla, a také jsme si v závěru 2x volaly. Od objednávky po doručení uplynuly asi 3 týdny, protože jsem houpačky urgovala jako dárek a prodávající mi vyšla vstříc, jindy to trvá o něco déle.

S Vaškem z Montehra.cz jsme také začali komunikovat po telefonu, ale narozdíl do “XXLka”, kde celá komunikace probíhala skrze messenger, jsem po prvotním telefonu houpačku objednala přímo na jejich webových stránkách. Objednávka je jednoduchá, stačí si vybrat mezi přírodní a barevnou variantou a zboží vložit do košíku. Pokud máte zájem o konkrétní barevnost, není problém se na tom domluvit, stačí to zmínit v objednávkovém formuláři v poznámce. Od objednání do doručení domů uplynuly asi čtyři týdny, což je standardní doba, kterou mají uvedenou i tady na webu. V tomto ohledu byla tedy komunikace jednodušší, protože díky webu zákazník hned vidí fotky a může do poznámky napsat cokoliv, co si ještě přeje dodat.

DORUČENÍ HOUPAČKY

Obě houpačky dorazily jako balík kurýrem až před dům.

SESTAVENÍ HOUPAČKY

“XXLko” dorazilo už složené, což je výhodné, protože stačí krabici jednoduše otevřít a houpačka je ihned připravená k použití, na druhou stranu ale, pokud ji máte jako dárek, může být výhodou právě to, že balíček z Montehra dorazí jako plochá krabice, takže obdarovaný netuší, co může být uvnitř. Navíc se vyhnete tomu, že by rozloženou houpačku mohla dopravce poškodit, s plochým balíkem se přece jenom manipuluje lépe. A pokud máte v rodině šikovného kutila a rádi zapojíte do práce i děti, uděláte si z montáže navíc ještě program, takže ke hmotnému dárku rázem přidáte i zážitek. Našemu tatínkovi, který sice má s prací se dřevem už dřívější zkušenost, ale technicky zdatný je tak nějak “normálně” zabrala montáž přesně 33 minut. Krabici rozřezal v 17:38 a malá se vesele houpala v 18:11. Vzhledem k tomu, že mu navíc u sestavování “asistovala” roční dcera, to je myslím celkem slušný čas  Jen bychom tedy napříště uvítali u výrobku i tištěný návod, protože toho, že je k dispozici na webu, jsme si všimli až poté, co jsme houpačku sestavili.
Tipuji, že s ním by práce mohla být ještě rychlejší a já nemusela být skoro rozvedená  Víte, jak to je, když chcete po chlapovi “něco smontovat teď hned.”…?

PROVEDENÍ HOUPAČEK – TECHNICKÉ ROZDÍLY

Abychom neporovnávali jablka s hruškama, houpačku z Montehra jsme zvolili březovou, protože borovici, jako máme “XXLku” v Montehra nenabízí. Borovice, ze které je vyrobeno “XXLko” je o něco málo měkčí dřevo, ale při běžném užívám jsme nepoznali rozdíl, snad jen v tom, že se na ní snadněji udělá vryp, u houpačky z Montehra by se děti musely hodně snažit, kdyby ji chtěly poškrábat.

V čem ale rozdíl byl, je SÍLA (TLOUŠŤKA) BOČNIC, za které se dítě drží. U “XXLky” jsou bočnice silné jen pár milimetrů, zatímco Montehra je má o poznání silnější, což podle mého umožňuje malé ručičce snadnější (z hlediska motoriky), ale hlavně příjemnější úchop. A silnější bočnice můžou znamenat taky lepší odolnost – celá konstrukce Montehra houpačky je díky tomu taková „tužší“, takže když dítě na houpačku při otáčení upadne, nehrozí, že by bočnici zlomilo a sebe poranilo, protože prkna jsou ukotvena v pořádném masivu.

BAREVNOST houpaček jsem také záměrně přizpůsobila tak, aby obě měly podobné barvy a děti pak při srovnávání nebyly ovlivněny tím, že se jim jedna nebo druhá líbí na pohled víc. Barvy jako takové jsou u houpačky z Montehra výraznější a laicky odhaduji, že na houpačku bylo nejspíš použito více vrstev, protože nejde vidět původní kresba dřeva. Když jsem se na to ptala, v Montehra.cz, kazy na překližce se opravují, barví se ve dvou vrstvách a poté zalakovávají, aby měl výsledný povrch jednolitou barvu.

ŠÍŘKA HOUPAČEK
Obě mají obě v názvu XXL, a i když popis říká, že “XXLko” je 92 x 52 x 49 cm, zatímco Montehra 90 x 52 x 47 cm, objektivně musím říct, že ony chybějící 2 cm na šířku i na délku přidávají body “XXLce”. Na druhou stranu ale, v případě, že doma šetříte každý centimetr, houpačka z Montehra je pro dva opravdu dostačující a přitom zabere méně místa.

NOSNOST je u varianty “XXLka” avizovaná 140 – 150 kg, na Montehra pak uvádí cca 120 kg, nicméně pro jednoho dospělého a jedno dítě jsou evidentně obě dostačující. Testováno mnou, maminkou s cca 55 kg a oběma dcerami (cca 17 + 14 kg) nebo tatínkem, který má přes 100 kg a vždy jednou z dcer.

MADLA, respektive tedy místa, kde se děti můžou při houpání chytit, jsou u každé z houpaček řešeny jinak, i když každá z nich ji má na každé straně šest. Montehra umístila na 2 horní madla vždy po jednom úchytu a další čtyři jsou vyřezány po obvodu houpačky, zatímco “XXLka” má horní madla řešená 2 v jednom kruhu a po obvodu houpačky už jsou pak vyřezány pouze 2 úchyty na každé straně. Jakmile dáte obě houpačky vedle sebe, napadne vás zamyslet se nad tím, co je vlastně lepší, ale při samotném pozorování dětí při hře bylo to, kde se chytí natolik různé, že v tomhle byla vítězem zrovna ta houpačka, na které dané dítě právě sedělo, protože “ta moje je lepší…” 

VZDÁLENOST PRKÝNEK

Ze všech technických specifikací mi ale z pohledu maminky přijde nejdůležitější ta, které se týká rozmístění prkýnek, které houpačku tvoří. Z fotek, které jsem průběžně pořizovala, je totiž očividné, že u varianty “XXLky” jsou mezery mezi prkny tak malinké, že dítě v žádném případě nemá možnost strčit mezi ně prstíky, ať by se snažilo jakkoli. Montehra zvolila mezery mezi prkýnky širší, podobně (nebo možná úplně stejně), jako je tomu u jiných dodavatelů tohoto výrobku. Osobně jsem na první dobrou viděla jako vítěze XXLku, než manželovi došlo, že strčit malý prstík do malé mezery by se mohlo rovnat velké katastrofě, a proto jsou asi opravdu výhodnější mezery širší, u kterých uvíznutí prstíku nehrozí a navíc do nich pak případně ještě můžete zasadit prkno – klouzačku.

VÍCE K DESIGNU

Pokud jste vyznavači aktuálně populárního čistého designu a líbí se vám jednoduché linie bez zbytečných kudrlinek, jednoznačně u vás zvítězí Montehra, která promění každý dětský pokojíček nebo i jen obyčejný hrací koutek na malý “showroom”.

“XXLku” totiž zdobí kulaté vlny na bočnicích, a také obrovský nápis (název produktu) na jedné straně houpačky, který je navíc na bočnici napsán fixem. Nutno ale říci, že jde houpačku objednat i bez něj, nevím však už ale, jestli za příplatek či bez něj.

Odlišné je taky přiznání šroubů. U “XXLky” jsou nasázené jeden vedle druhého po celé délce bočnic, zatímco Montehra vám jich prozradí jen 5.

A CO NA TO DĚTI???

Sluší se začít “XXLkou”, protože tu máme doma už od konce ledna a naše holky (roční a čtyřletá) ji měly možnost testovat déle. A musím říct, že nadšení z toho, kdy ji mrňavá viděla poprvé a servala z ní velkou mašli přetrvává dodnes. U obou holčiček. Velkou předností “XXLky” je, že je OPRAVDU XXL, takže se do ní vejdou pohodlně jak vedle sebe, tak i čelně. Houpání ve dvou se u nás stalo jednou z nejoblíbenějších aktivit, které provozují obě sestřičky společně, zpravidla při sledování Večerníčku.

Když u nás přibyla na testování houpačka z Montehra, ihned si ji zabavila čtyřleťačka s tím, že “tahle teda bude aspoň na chvíli její”, nakonec ale vydržela doma jen den a hned druhý putovala spolu s naší dcerou na návštěvu k stejně starému kamarádovi Matymu a jeho rok a půl staré sestřičce… kde už zůstala. Maty si do ní sedl, rozkýval ji tak, že se jeho maminka chvilku bála, jestli neodletí… a ten den už z ní neslezl. Dokonce to vypadá, že se houpačka stala “putovní”, protože hned následující den, s ním jela k tatínkovi, kde trávil víkend a kde ji testoval i se svým malým bráškou – miminkem. Když se z víkendu vrátili, odhodlala se konečně k “testování” i jinak bojácná malá Emička, která se ve svém roce a půl má natolik ráda, že se houpat začala až po několika dnech, co na houpačce viděla řádit svého brášku. Nejdříve jen polehoučku, postupně si ale dodala odvahy a dneska si už v “houpajdě“ hraje i ona. Maminka Matyho a Emičky tedy volala, kolik houpačka stojí, protože ji “nutně potřebují”, a tak tenhle konkrétní kousek už má své nové majitele 

VELKÉ TESTOVÁNÍ MALÝMI ODBORNÍKY

Nakonec zbývalo jenom zjistit, jak se která z houpaček líbí dětem, a k porovnání jsme si kromě naší XXLky a houpačky z Montehra vzali ještě i jednu kamarádčinu, na fotkách je to ta ozdobená kresbou medvídka. Kamarádka ji pořídila z druhé ruky, má klasickou velikost „Montessori“ houpaček (takže je znatelně menší než obě hlavní testované) a až při pátrání na internetu jsme zjistily, že je nejspíš od stejného výrobce jako naše XXLka. Dětem jsme houpačky dali k dispozici do jedné místnosti, kde se sešlo celkem 7 prcků. Tři čtyřleťáci (2 holky a kluk), jeden tříletý chlapeček, rok a půl stará Emička a dvě batolata (také holčičky), kterým bylo něco málo přes rok.

Tříleťák, který houpačku neměl doma, se šel hned podívat, co to je a “jak se s tím dělá”, ale houpání ho zajímalo jen do té doby, dokud se houpal i jeho starší kamarád, Maty. Ten se naopak vyřádil, ale zásadně se chtěl houpat jenom na svojí houpačce (z Montehra), stejně jako zmíněné 2 čtyřleťačky, které taky sedly každá na tu svoji a chvilku dokonce všichni tři závodili v rychlosti houpání. Když se pak asi po dvaceti minutách houpačky uvolnily, šly si do nich lehnout roční holky (jedna napodobila tu druhou) a ve chvíli, kdy si jich všichni přestali všímat úplně, pustila se do opětovného testování i Emička, která má prostě ráda svůj klid.

Zkusila jsem se dětí zeptat, které z houpaček se jim líbí nejvíc a na které se nejlíp houpe, z vlastníků houpaček jsem ale dostala pouze to, že: “Nejlepší je ta moje!” a zbylé děti preference neměly vůbec 

VAROVÁNÍ!

Během testování houpaček jsem pak měla možnost vidět i fotky jedné další od jiné firmy, kterou si objednal známý a kvalita jejího zpracování mě naprosto šokovala!!! Špatně usazená dřevěná prkýnka, mezery v místech, kde by mělo dřevo přiléhat k bočnicím a být do nich pevně vsazeno, špatně opracované dřevo, ze kterého na jednom místě dokonce trčely třísky a cena – 2 700 Kč. Ono to staré známé, “když dva dělají totéž, není to totéž” je velká pravda!

ZÁVĚREM… 

Osobně bych šla do koupě houpačky určitě znovu!! Slouží u nás nejen k houpání, ale opravdu i jako mini klouzačka pro roční dceru a ta starší ji poměrně často promění na obchůdek nebo přes ni přehodí deku a máme nový bunkr. Navíc s „Montessori“ houpačkami je to podobné jako s jiným zbožím – pokud si pořídíte skutečně kvalitní výrobek, není problém je pak i po delší době prodat za velmi příjemnou cenu 

Takže za mě – houpání zdar a houpačkám z Montehra taky!